OBECNÍ DŮM

Prezentace varhan v Obecním domě v režii HAMU

Státní svátek 28. říjen byl pro Pražany opět příležitostí, kdy mohli navštívit zajímavé prostory, které bývají veřejnosti buď zcela uzavřeny, či jsou zpřístupňovány pouze na konkrétní akce, na něž je nutné zaplatit někdy i tučné vstupné. Jednou z nádherných budov úzce souvisejících s naší státností je i Obecní dům v Praze.

Před vchodem stála také letos kratší nebo chvílemi i docela dlouhá fronta, nicméně kdo vydržel, měl možnost zhlédnout překrásné interiéry, vybudované a vyzdobené v secesním stylu, jaký býval za mého mládí spíše nedostatečně oceňován či dokonce přezírán, v posledních desetiletích ovšem po právu vzbuzuje nadšenou pozornost návštěvníků z celého světa.

Ke skvostům výbavy Obecního domu patří i varhany ve Smetanově síni, které postavila v roce 1913 německá firma Voit. Ve své době patřily k nejmodernějším nástrojům na světě, byla zde použita poprvé v rakousko-uherském mocnářství elektropneumatická hrací i rejstříková traktura. Při jejich restaurování v roce 1997, kterého se zhostila taktéž německá firma Vleugels, byl zprovozněn i původní hrací stůl. Nástroj byl však při této příležitosti dovybaven i moderním hracím stolem s dostatečným množstvím paměťových elektronických kombinací.

Varhany ve Smetanově síni Obecního domu v Praze (zdroj commons.wikimedia.org)

Podrobnější povídání o zdejších varhanách nabídnu čtenářům Opery Plus jindy, a to v rámci svého občasného cyklu článků o pražských varhanách. Zdejší varhany si totiž zaslouží mimořádnou pozornost, zejména pro mnoho zvláštností, které souvisí se specifickým způsobem hry na ně, s jejich ne zrovna snadnou obsluhou, s rejstříkováním, s překvapivou akustikou Smetanovy síně a podobně.

Dnes se chci podělit se čtenáři Opery Plus hlavně o radost, jakou jsem mohl spoluprožívat s mnohými návštěvníky při předvedení Voitových varhan v rámci Dne otevřených dveří Obecního domu, kdy Smetanovou síní proudící dav potřikráte zpomalil svůj krok, usadil se v sedadlech a vyslechl průřez varhanním repertoárem v podání studentů a absolventů Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze.

V rámci tří malých koncertů vystoupili nejprve před polednem Ondřej Valenta, student prvního magisterského ročníku a zároveň varhaník kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, a Pavel Svoboda, doktorand Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze a laureát řady mezinárodních varhanních soutěží, například Bachovy soutěže v Lipsku. Před několika lety právě ve Smetanově síni absolvoval třetí kolo soutěže Pražského jara a získal třetí cenu. V jejich podání zazněly skladby Josefa Kličky (Koncertní fantasie na Smetanův Vyšehrad), Johanna Sebastiana Bacha a Charlese-Marie Widora.

V odpoledních hodinách jsme slyšeli ještě další studenty HAMU. Daniel Knut Pernet připomněl ve svém programu například Petra Ebena (Fantazie č. 1 z Nedělní hudby), významného českého skladatele varhanní hudby, od jehož úmrtí uplynulo 24. října deset let. Petrohradská rodačka Tatiana Ivanshina studuje na HAMU v bakalářském stupni, zahrála kromě části skladby Ference Liszta Ad nos, ad salutarem undam i Passacagliu quasi toccatu na B-A-C-H Miloše Sokoly. Martin Kordas zahrál Fantasii f moll Wolfganga Amadea Mozarta a Legendu h moll Josefa Kličky, Marie Pochopová, která v tomto semestru pobývá na Katolické vysoké hudební škole v Regensburgu, uzavřela skladbami Josefa Suka (Meditace na chorál Svatý Václave) a Luise Vierna (dvě věty ze Symfonie č. 1).

V Obecním domě se hraje na varhany při různých příležitostech. Zažil jsem tam jako interpret i jako host koncerty Pražského jara či Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, hrál jsem ale i na kongresech, na plesech, jednou kdysi dokonce i na vyhlášení ankety Fotbalista roku. A vzpomínám, že ne každé publikum se chová jako to koncertní. Dnešní jistě především náhodné návštěvníky mohu proto jen a jen pochválit za to, že respektovali přání, aby nefotili s bleskem, a za to, že se nechovali hlučně. Možná někteří neslýchají varhany zrovna často. Doufám, že je dnešní zážitek přivede k varhanám i příště. Vypadá to tak, alespoň podle náhodných komentářů vyslechnutých při odchodu ze sálu.

Varhaníkům z Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze patří za jejich příspěvek k oslavám státního svátku velký dík.

Jaroslav Tůma, 29/10/2017

Den otevřených dveří Obecního domu 2017
Prezentace varhan v Obecním domě
studenti a absolventi Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze
28. října 2017 Obecní dům Praha

program:
koncert 10.30–11.00 hod.
– Josef Klička: Koncertní fantasie na motivy Smetanova Vyšehradu op. 33
(Účinkuje: Ondřej Valenta)
– Johann Sebastian Bach:
Fantasie g moll BWV 542/1
Chorální zpracování „Ich ruf zu dir, Herr Jesu Christ“ BWV 639
– Charles-Marie Widor: Allegro ze Symfonie č. 6 g moll
(Účinkuje: Pavel Svoboda)

***

koncert 12.30–13.00 hod.
– Niels Wilhelm Gade: Moderato F dur
– Petr Eben: Fantasie č. 1 z Nedělní hudby
(Účinkuje: Daniel Knut Pernet)
– Ferenc Liszt: Fuga a závěr ze skladby Fantasie a fuga na chorál „Ad nos, ad salutarem undam“
– Miloš Sokola: Passacaglia quasi toccata na B-A-C-H
(Účinkuje: Tatiana Ivanshina)

***

koncert 14.30–15.15 hod.
– Wolfgang Amadeus Mozart: Fantasie f moll KV 608
– Josef Klička: Legenda h moll op. 98
(Účinkuje: Martin Kordas)
– Josef Suk: Meditace na staročeský chorál Svatý Václave (varhanní úprava František Picka)
– Louis Vierne: Allegro vivace a Final ze Symfonie č. 1 d moll op. 14
(Účinkuje: Marie Pochopová)

Posted in Články.