publikační činnost
Úvodem o varhanách, které ještě ani neexistují, zato se o nich už hodně mluví
Vypůjčuji si tímto snad až poněkud troufale titul proslulé knížky Vladimíra Němce ze čtyřicátých let minulého století, která je dodnes oblíbeným zdrojem informací o varhanách v Praze, přestože je v mnohých detailech nepřesná či v některých ohledech dávno překonaná. Nelze se tomu divit, vždyť od jejího vydání uplynulo už hodně času.Continue reading
Toto je zamyšlení vánoční, i když je lze vztáhnout také ke kterémukoli jinému ročnímu času. A na mysli mám chválu nikoli konzerv masových či podobných pochutin, nýbrž “konzerv” hudebních. Ano, mnozí z nás milovníků hudby považujeme cédéčka a ostatní nosiče jim podobné za jakési hudební konzervy. A jako takové, v určitém smyslu, je máme za pouhá šidítka či neplnohodnotné náhražky pravého koncertního zážitku. Jistě platí, že řada interpretů dokáže nahrávat své snímky nikoli naráz a s chutí, ale na mnohokrát a zpravidla i docela otráveně. Koneckonců, koho by bavilo hrát stále stejný úsek hudby pořád dokola, dokud nebude hudební režisér spokojený. Jenže co on má chudinka dělat, jsou-li tam pořád chyby a navíc je to falešně. Ponoukat ku zlepšení, samozřejmě. Trvá-li dřina déle, všeobecná únava nakonec způsobí, že výsledek může být bezchybný, ale nijak zvlášť chutný.Continue reading
Už jste si všimli, že jméno člověka někdy jakoby předznamenává jeho osobnost? Nebo základní vlastnosti? Jistě, jsou jména v tomto směru zcela indiferentní, jindy však je uvedená skutečnost zřejmá. Zda něco takového vyplývá z dob dávných, kdy bylo možná pro někoho ustanoveno z moci úřední třeba příjmení Pokorný jen a jen proto, že se někomu takovým dotyčný člověk jevil, to je jeden z možných výkladů. V dalších generacích příslušníků daného rodu však oni Pokorní zdaleka pokorní být nemusejí, to je jasné. Stejně tak třeba pan Zedník nemusí být zedníkem, ale instalatérem. Jeden takový působí na pražském Žižkově, jak jsem se nedávno přesvědčil. Někteří lidé ale čest svému jménu dělají, respektive naplňují třeba svým chováním dokonale představy, jaké bychom o nositelích daného jména mohli mít, aniž bychom je osobně poznali.Continue reading
V minulých týdnech se ve varhanických kuloárech začalo šuškat, že s firmou Rieger-Kloss je to nahnuté. Údajně v továrně nyní pracují pouze ředitel a vrátný. Všichni, kdo měli co společného s výrobou varhan, prý už odešli. Nevím, zda tomu lze věřit. Vždyť podobné zkazky v nepravidelných intervalech poletují končinami českými, moravskými i slezskými už od začátku devadesátých let minulého století. A to přesto, že jsme se jindy opakovaně dovídali, jaké úžasné varhany staví krnovská firma tu pro USA či Jižní Koreu, tu zase do Číny.Continue reading
Toto měla být recenze varhanního koncertu, kterou jsem se uvolil napsat, přestože recenze píšu nerad a jen zřídka, jelikož sám na varhany hraju, a to nikoli pouze pro zábavu, ale věnuji se jim profesně. Recenzovat veřejný výkon varhaníka je prý pro recenzenty nevarhaníky nadlidský úkol, mnozí z nich se mu vyhýbají jako čert kříži. Tvrdí, že varhanám nerozumí. Ti dobří podle mého neprávem, protože varhanní interpretace má sice své specifické potřeby, nicméně základní požadavky na umělecky přesvědčivý a kvalitní výkon jsou u ní stejné, jako když se posuzuje symfonický nebo komorní koncert či třeba operní představení. Občas proto na žádost redakcí píší o sobě navzájem kolegové, to však přinášívá buď zlou krev, padne-li v textu byť i jen nepatrná výhrada k výkonu, nebo je zase taková stať bezobsažná a třeba i jen účelově pochvalná. Tehdy téměř nestojí za to se vůbec začítat.Continue reading