Chvála “konzerv”
Toto je zamyšlení vánoční, i když je lze vztáhnout také ke kterémukoli jinému ročnímu času. A na mysli mám chválu nikoli konzerv masových či podobných pochutin, nýbrž “konzerv” hudebních. Ano, mnozí z nás milovníků hudby považujeme cédéčka a ostatní nosiče jim podobné za jakési hudební konzervy. A jako takové, v určitém smyslu, je máme za pouhá šidítka či neplnohodnotné náhražky pravého koncertního zážitku. Jistě platí, že řada interpretů dokáže nahrávat své snímky nikoli naráz a s chutí, ale na mnohokrát a zpravidla i docela otráveně. Koneckonců, koho by bavilo hrát stále stejný úsek hudby pořád dokola, dokud nebude hudební režisér spokojený. Jenže co on má chudinka dělat, jsou-li tam pořád chyby a navíc je to falešně. Ponoukat ku zlepšení, samozřejmě. Trvá-li dřina déle, všeobecná únava nakonec způsobí, že výsledek může být bezchybný, ale nijak zvlášť chutný.Continue reading