LOUČENÍ SE ZUZANOU RŮŽIČKOVOU

Jen necelé tři týdny poté, co nás 27. září navždy opustila cembalistka Zuzana Růžičková, jedna z nejvýraznějších osobností světové hudební scény druhé poloviny dvacátého století, se v pondělí 16. října uskutečnil ve Dvořákově síni Rudolfina koncert k uctění její památky. Inicioval jej Nadační fond Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, uskutečnil se ale především díky spolupráci s významnými institucemi, se kterými profesorka Růžičková spojila významnou část svého života. Česká filharmonie, jejíž byla profesorka Růžičková titulární sólistkou po dobu sedmnácti let, velkoryse poskytla sál a zázemí, s propagací koncertu významně pomohl Český spolek pro komorní hudbu, v jehož předsednictvu vykonala mnoho práce, Pražské jaro, v jehož soutěžní komisi zasedala téměř dvě desetiletí, a Hudební akademie múzických umění v Praze, na které vychovala řadu žáků. Jejich prostřednictvím se o koncertu, organizovaném vzhledem k okolnostem s minimálním předstihem, dozvědělo široké spektrum zájemců, takže se koncert tří výrazných žáků profesorky Růžičkové odehrál před zaplněnou Dvořákovou síní.Continue reading

MEKKA VARHANÍKŮ DOUBRAVNÍK

Varhan máme v České republice několik tisíc. Kvalitních nástrojů je již znatelně méně a těch výborně restaurovaných je jen poskrovnu. Jeden z nich se nachází v Doubravníku, malém městysu v severním cípu Jihomoravského kraje. V tamějším kostele Povýšení sv. Kříže postavil brněnský varhanář Jan Výmola v roce 1760 dvoumanuálový nástroj, který se v tomto týdnu stal místem varhanních kurzů s názvem Doubravník – Mekka varhaníků.

Tyto kurzy navazují na loňské, které se konaly v jihočeské Zlaté Koruně (informovali jsme zde) u varhan Abrahama Starcka z roku 1699. Hlavním vyučujícím byl profesor pražské Akademie múzických umění Jaroslav Tůma, kterému opět asistoval Pavel Svoboda. Jedenáct účastníků kurzu si od pondělí 21. srpna mohlo vylepšit své znalosti a dovednosti především u výše zmíněného Výmolova nástroje, který skvěle restauroval varhanář Dalibor Michek. Tyto varhany mají jednu zvláštnost, a to jazykový rejstřík Fagot v manuále, což není u českých varhan z osmnáctého století příliš typické. Tento rejstřík nepochází od Výmoly, ale byl instalován podle pravděpodobného autorova záměru až při nynějším restaurování. Varhany kromě této vzácnosti vynikají i nádherným zvukem jednotlivých rejstříků i celého pléna.Continue reading

O INTERPRETACI VARHANNÍ HUDBY

O intepretaci varhanní hudby s Jaroslavem Tůmou

Kolem varhanní intepretace koluje řada legend: že nelze na varhany hrát rytmicky, že se na ně nedá hrát v rychlejším tempu, že se na ně nedá hrát „s výrazem“, že je to více přístroj než hudební nástroj. O mnohých těchto legendách hovoří spis Jaroslava Tůmy vydaný v prosinci 2016 nakladatelstvím 2HP Production s.r.o. v edici ARTA Music s názvem O intepretaci varhanní hudby s přihlédnutím k jiným klávesovým nástrojům.

Jaroslav Tůma (foto archiv)

Cenný spis Jaroslava Tůmy o varhanní intepretaci

Jaroslav Tůma je dnes vrcholnou hráčskou autoritou. Jeho umělecké zájmy jsou všestranné. Věnuje se nejen varhanní interpretaci samotné včetně ne tak často vídaného umění improvizace, ale i stavbě varhan a jejich rekonstrukcím. A jako „vedlejšímu“ produktu svého varhanního interpretačního umění se také věnuje hře na cembalo a na různé předchůdce dnešního moderního klavíru a tu a tam potkáme i jeho kompoziční práci.Continue reading

POHÁDKA O RESTAUROVÁNÍ VARHAN V ČECHÁCH

Kterak si lžeme do kapsy aneb Česká pohádka o restaurování historických varhan

Následující vyprávění je tak hrůzostrašné a alarmující, že jsem se rozhodl zamlžit místo, čas a způsob, doličné osoby a obsazení, zkrátka vše. Pilný čtenář Opery Plus má přesto velkou šanci dobrat se poučení, k čemuž mu dopomohu hutnými citacemi z Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové…

Bylo, nebylo. V jednom krásném českém městě se radním zachtělo evropských peněz. Nikoli samozřejmě jen a jen na restaurování varhan. To by byl zatraceně malý kšeft. Lépe bylo, požádat rovnou o pořádný balík. Co takhle žádat na revitalizaci rovnou stovky miliónů korun?Continue reading

HLUK

Opravdu už nad hlukem vyhrálo právo na klid?

Dovoluji si parafrázovat titulek z první strany Lidových novin ze dne 25. dubna 2017, kvůli němuž jsem si je na stánku v podchodu pražského metra honem zakoupil. Stálo tam: Nad hlukem vyhrálo právo na klid.

V podtitulku jsem se pak už na jezdících schodech dočetl, že brněnský soud dal za pravdu všem Čechům, jimž vadí hudební produkce pod okny. Článek Elišky Nové jsem pak dočetl včetně pokračování na straně tři s dychtivostí čtenáře detektivek už mezi prvními dvěma stanicemi. A nebyl jsem zklamán. Stěžovatel na hluk z náměstí v Brně opravdu uspěl u soudu. A navíc se dušuje, že pokud nějaký vyšší soud po plánovaném odvolání žalovaného města Brna dané rozhodnutí zvrátí, bude se dovolávat svého práva na klid třeba až u evropského soudu ve Štrasburku.Continue reading

SVATÁ HORA

Varhany pro Svatou Horu aneb Weingarten v Čechách!

Historie stavby velkých varhan pro Svatou Horu, které dokončuje v letošním roce Vladimír Šlajch, varhanář v Borovanech, započala před téměř deseti lety…

Areál kláštera redemptoristů Svatá Hora u Příbrami (zdroj commons.wikimedia.org / foto Jirka Jiroušek)

Krátce po dokončení stavby malých varhan, rozložitelných na dva samostatné funkční díly, jež byly určeny pro presbytář či alternativně i pro venkovní kaple a ambity (v roce 2007 – také zhotovené borovanskou dílnou Vladimíra Šlajcha), vznikl ve spolupráci tehdejšího svatohorského faráře P. Stanislava Přibyla a mistra varhanáře velmi ambiciózní projekt varhan kůrových, jaké by umožnily ve svatohorské bazilice co nejvšestrannější liturgický i koncertní provoz. Dalším partnerem jim byl tamní regenschori a varhaník Pavel Šmolík.Continue reading

KATEDRÁLA PODRUHÉ

Nové varhany pro svatého Víta a nadějeplné snění

Čerstvé zprávy o dění okolo plánovaných varhan pro katedrálu sv. Víta v Praze jsou téměř z říše snů. Krásných a nadějeplných snů.

Poučen mnohými zkušenostmi, prožitými v letech minulých, sleduji všechny domácí varhanní kauzy poměrně pilně. A hrozím se obvykle už předem, co, kdy a kde zase tak či onak špatně dopadne. Jobovské zvěsti se týkávají pochybných projektů, často označovaných jako rekonstrukce nebo restaurování varhan, mnohdy před takovým zásahem historicky i umělecky velmi cenných. Bohužel jde často spíše o „rekonstrukce” či „restaurování”. Průšvihové bývají mnohé výsledky výběrových řízení, kdy obnova varhan (například v Litomyšli) či stavba nových (například v Hradci Králové) je svěřena firmám nikoli nejzkušenějším, někdy dokonce zcela obskurním.Continue reading

MEKKA VARHANÍKŮ ZLATÁ KORUNA

Zlatá Koruna je malebná jihočeská obec nedaleko Českého Krumlova. Má bohatou historii a pro návštěvníky této lokality je největším lákadlem zejména stejnojmenný středověký klášter. V něm se skrývají vzácné varhany, na jejichž význam se snaží poukázat pilotní ročník projektu Zlatá Koruna – Mekka varhaníků.

Jaroslav Tůma a účastníci kurzu - Zlatá Koruna 2016 (foto Jaroslav Tůma)
Jaroslav Tůma a účastníci kurzu – Zlatá Koruna 2016 (foto Jaroslav Tůma)

Samotné varhany postavil v roce 1699 jeden z nejvýznamnějších českých varhanářů baroka Abraham Starck z Lokte. Tento dvoumanuálový nástroj se dochoval téměř beze změn do dnešních dnů. Podobných nástrojů máme v Čechách jen málo, a proto je nutné o takové skvosty náležitě pečovat. V současné době je nástroj provozuschopný, nicméně by potřeboval generální opravu a kvalitní restaurátorský zásah.Continue reading

KUKS

O barokní perle Kuks, hořických trubičkách, varhanách a zmarněných příležitostech

V souvislosti s uměním se často mluví o pravdivosti. O pravdivosti či opravdovosti psávali a píší mnozí. Třeba Leoš Janáček, jehož jeden fejeton jsem v minulém svém příspěvku aktualizoval. Opakem pravdivosti je lež nebo podvod. Slova hanlivá, snad až hrubou nelibost vzbuzující.

Budu mít tu čest a potěšení letos vystoupit v představení Řehoř na skále (podle románu Thomase Manna Vyvolený) na bohulibé akci, kterou už popatnácté organizuje pan Stanislav Bohadlo, hudební vědátor, profesor Univerzity Hradec Králové a nadšený popularizátor Kuksu, zároveň i obdivovatel prapůvodního stvořitele Kuksu, Františka Antonína hraběte Šporka. Jedná se o Theatrum Kuks, festival divadelní, hudební, barokní i současný. Proto jsem za Stanislavem do Kuksu minulou sobotu při cestě do Polska opět nakrátko zavítal.Continue reading

BERTRAMKA POPRVÉ

Leoš Janáček zvoní na poplach

Jak známo, Leoš Janáček byl nejen hudebním skladatelem, ale také pilným glosátorem dění, často nikoli jen čistě hudebního. Psal nápadité a čtivé fejetony pro Lidové noviny, jeden takový najdete v ročníku XXXVI, číslo 256, vyšel dne 20. května 1928, což je zároveň rok Janáčkova úmrtí.

K výročí jsem chtěl cosi poznamenat, ale dostávám se k tomu až dnes. Pro svůj text si vypůjčím Janáčkův název fejetonu Zvoní na poplach a několik citací z něj. Autor psal o zrezivělém zvonku v Bertramce:

„Rez prolezla i rukojeť; teď se nám i ulomila. Zvonečku z let kolem 1780! Zvávals ku stolu, teď zvoníš na poplach. Po schodišti vylámaném, zaskleněnou chodbou k pokojům, v nichž bydlel, hoštěn rodinou Duškovou, Wolfgang Amadeus Mozart roku 1787….”Continue reading